Rychlé a jednoduché online služby dnes stojí na systémech, které musí být zároveň bezpečné, spolehlivé a téměř neviditelné. Právě digitální identita se stává jedním z klíčových prvků, bez nichž moderní ekonomika nemůže fungovat.
Moderní digitální svět vytváří dojem jednoduchosti. Přihlášení jedním kliknutím, okamžitý přístup ke službám nebo vyřízení žádosti během několika minut. Za touto zdánlivou samozřejmostí se ale skrývá rostoucí technologická komplexita, která musí zajistit nejen rychlost, ale i důvěryhodnost celého procesu.
Zásadní roli v tomto prostředí hraje digitální identita, především schopnost spolehlivě určit, kdo je uživatel na druhé straně. Bez ní by nebylo možné provozovat většinu dnešních online služeb, od bankovnictví přes státní správu až po vzdělávání.
„Digitální služby dnes stojí na tom, že víte, s kým komunikujete. Jakmile tahle jistota zmizí, nabourá se důvěra a přestává fungovat celý systém, který je na ní postavený,“ říká Petr Urban, předseda představenstva společnosti AMI Praha.
Evropský standard: důvěra přenesená mezi službami
V evropském prostředí se ověřování identity opírá o standardy eIDAS a služby, jako jsou bankovní identita, NIA, mojeID nebo eObčanka. Ty umožňují tzv. federaci identit. Tedy situaci, kdy se poskytovatel služby může spolehnout na ověření provedené jinou důvěryhodnou institucí.
Právě tento princip výrazně zjednodušuje odbavení uživatelů a zároveň zvyšuje bezpečnost celého ekosystému.
Když standardní identita nestačí
Ne vždy ale takové řešení existuje. Typicky v případech, kdy uživatel přichází ze zemí mimo Evropskou unii a nemá k dispozici žádnou z běžně používaných identit. S tím se potýkají například české vysoké školy. Podle dostupných dat studovalo v roce 2024 v Česku téměř 56 tisíc zahraničních studentů, přičemž přibližně polovina pochází mimo EU.
Obchod bez obsluhy se rychle rozjíždí. Krádeže a vandalství jsou minimální
Ještě před několika lety působily jako technologická kuriozita. Dnes se z automatických a samoobslužných prodejen stává běžná součást maloobchodu, a v některých regionech dokonce nutnost. Česká družstevní síť COOP plánuje do tří let otevřít další stovku prodejen v režimu 24/7, kde si zákazníci nakoupí bez přítomnosti obsluhy kdykoli během dne i noci. Navazuje tak na koncept, který se v Česku i zahraničí rychle prosazuje jako odpověď na nedostatek pracovníků, rostoucí náklady a měnící se nákupní chování.
V těchto situacích se využívají pokročilé metody vzdáleného ověření identity. Patří mezi ně například snímání dokladů pomocí OCR, čtení dat z čipů, biometrické porovnání obličeje nebo tzv. liveness testy, které ověřují, že se nejedná o statický obraz.
„Cílem je dosáhnout stejné míry důvěry, jako kdyby člověk stál fyzicky před vámi. A to bez toho, aby celý proces byl pro uživatele složitý nebo zdlouhavý,“ popisuje Petr Šimek, místopředseda představenstva a výkonný ředitel AMI Praha.
Přihlášení jako kompromis mezi bezpečností a komfortem
Ověření identity probíhá autentizací, která může využít několik způsobů, jakými se uživatel do systému přihlašuje. V praxi se stále častěji kombinuje více metod, například heslo, mobilní zařízení nebo biometrie. Jde o vícefaktorové nebo aktuálně častěji multifaktorové ověřování. Stále častěji se také využívají technologie typu Single Sign-On, které umožňují přístup do více systémů bez opakovaného přihlašování. Výsledkem je snaha o rovnováhu a maximální bezpečnost při minimální zátěži pro uživatele.
Kdo smí co: řízení přístupů v reálném čase
Další vrstvou je autorizace, tedy řízení přístupových práv. Moderní systémy pracují s kombinací rolí, atributů a pravidel, které umožňují přizpůsobovat oprávnění konkrétní situaci. Například podle role v procesu, lokality, času nebo úrovně zabezpečení přihlášení. Díky tomu lze reagovat nejen na strukturu organizace, ale i na aktuální kontext, ve kterém se uživatel nachází.
Digitální zastupování jako běžná praxe
Specifickým případem je také možnost zastupování, kdy jedna osoba jedná jménem jiné. Tento princip, známý jako impersonizace, je běžný například při vyřizování administrativy nebo dotačních žádostí prostřednictvím specializovaných firem.
Systémy proto musí zajistit, aby takové jednání bylo nejen možné, ale i bezpečně dohledatelné.
Nové hrozby: deepfake a umělá inteligence
Rostoucí význam digitální identity zároveň doprovázejí nové hrozby. S rozvojem umělé inteligence a technologií typu deepfake se zvyšuje schopnost vytvářet přesvědčivé falešné identity. To klade další nároky na metody ověřování i celkovou architekturu bezpečnosti. „To, co dříve zvládl člověk pohledem na doklad, dnes musí řešit technologie. A musí to dělat spolehlivě i v prostředí, kde jsou podvody čím dál sofistikovanější,“ dodává Šimek.
Neviditelný základ digitální ekonomiky
Digitální identita zůstává pro běžného uživatele prakticky neviditelná, její význam ale rychle roste. Stává se jedním ze základních stavebních prvků digitální ekonomiky, podobně jako infrastruktura sítí nebo datových center. Její kvalita přitom neurčuje jen bezpečnost, ale i to, jak snadno a rychle budou lidé schopni využívat služby, na které si v posledních letech zvykli.
